Jak známo, každý region, kraj, či stát , má své národní klenoty,kroje,zvyky,ale i plemena zvířat. Vyjímkou není ani Česká republika a to konkrétně oblast Šumavy. Jedná se o plemeno drůbeže Šumavanky.Před rokem1860 ještě neexistoval přesný popis, ale můžeme jej odvodit z charakteru oblasti, ve které byly odchovány. V tvrdých , až exstrémních podmínkách Šumavy se muselo jednat zákonitě o otužilé a s přihlédnutím ke způsobu krmení té doby, muselo být i velice schánčlivé a ostražité. V té době i značně nevxrovnané. Kde se vzaly Šumavanky ve zlaté barvě? Ty se oběvily až po druhé světové válce. Klíčovou osobou k jejich vyšlechtění byl František Řehtáček z Kundratic u Hartmanic, který započal s jejich šlechtěním v roce 1947. V roce 1986 se ke šlechtění přidal i Miroslav Harčařík z Klatov, dneštní jednatel klubu. Bohužel devadesátá léta nebyla nakloněna dalšímu šlechtění této drůbeže. Nebylo dalších chovatelů, kteří by toto plemeno dál šlechtili. Do roku 1995 zachovával toto plemeno pan Harčařík a pan ing.Knap, tehdejší jednatel ÚOK chovatelů drůbeže, příbuzenskou plemenitbou. Nakonec se našli i další odvážlivci a ve jménu již zemřelého pana Řehtáčka , začali se šlechtěním tohoto plemene. Dnes máme již Šumavanku velkou i zdrobnělou. Vyniká rychlým růstem,dobrou zmasilostí, rychlým opeřováním. Barva kůže je bílá. Je živého temperamentu, otužilá , schánčlivá, proto je vhodná i do tvrdších klimatických podmínek. Má růžicový hřeben, tudíž jim neomrzá. Snáška je 180 větších vajec u zdrobnělých cca 120 vajec ročně. Díky píly mnoha chovatelů byl 16.4.2011 Ministerstvem vnitra uznán samostatný Klub chovatelů drůbeže Šumavanek, se sídlem , jak jinak než na Šumavě, 5 km od místa jejich vyšlechtění na Hořejším Těšově 10 u Sušice.